Získejte levný přístup k TINACloudu pro editaci příkladů nebo vytvoření vlastních okruhů
Sériově zapojený obvod je často označován jako a obvod rozdělovače napětí. Napětí zdroje se rovná součtu všech poklesů napětí na sériově zapojených rezistorech. Napětí klesající napříč každým odporem je úměrné hodnotě odporu tohoto odporu. Větší odpory zažívají větší kapky, zatímco menší odpory zažívají menší kapky. napětí umožňuje vypočítat pokles napětí na libovolném rezistoru, aniž byste museli nejprve řešit proud. Vzorec pro dělení napětí je:
kde VX = napětí kleslo napříč vybraným odporem
RX = hodnota zvoleného odporu
RT = celkový odpor sériového obvodu
VS = zdroj nebo použité napětí
Jednoduchý příklad:
Příklad 1
Najděte pokles napětí na každém rezistoru vzhledem k tomu, že V = 150 V, R = 1 Kohm.
První řešení vyžaduje, abychom našli sériový proud. Nejprve se vypočte celkový odpor obvodu: Rmrně = R1 + R2 = 1k + 2k = 3 kohm.
Dále vyhledejte proud obvodu: I = V / Rmrně = 150 / 3 = 50 mA.
Nakonec najděte napětí napříč R1: V1= IR1 = 50 V;
a napětí napříč R2: V2 = IR2 = 100 V.
Druhé, přímější řešení využívá vzorec pro dělení napětí:
a
I: = V / (R + 2 * R);
VR: = I * R;
V2R: = I * 2 * R;
VR = [50]
V2R = [100]
{nebo použití vzorce děliče napětí:}
VR: = V * R / (R + 2 * R);
V2R: = V * 2 * R / (R + 2 * R);
VR = [50]
V2R = [100]
I= V/(R+2*R)
VR= int(I*R)
V2R= int(I*2*R)
tisk („Použití Ohmova zákona:“)
print(“VR= %.3f”%VR, “\n”, “V2R= %.3f”%V2R)
VR= int(V*R/(R+2*R))
V2R= int(V*2*R/(R+2*R))
print(“Nebo pomocí vzorce pro dělič napětí:”)
print(“VR= %.3f”%VR, “\n”, “V2R= %.3f”%V2R)
Jiný příklad:
Příklad 2
Najděte pokles napětí na každém odporu.
Použijte vzorec pro dělení napětí:
{Použijte vzorec pro dělení napětí: Vi = Vs * Ri / Rtot}
V1:=VS*R1/(R1+R2+R3+R4);
V2:=VS*R2/(R1+R2+R3+R4);
V3:=VS*R3/(R1+R2+R3+R4);
V4:=VS*R4/(R1+R2+R3+R4);
V1 = [500m]
V2 = [1]
V3 = [1.5]
V4 = [2]
Rtot=R1+R2+R3+R4
V1= VS*R1/Rtot
V2= VS*R2/Rtot
V3= VS*R3/Rtot
V4= VS*R4/Rtot
tisk (“V1= %.3f”%V1)
tisk (“V2= %.3f”%V2)
tisk (“V3= %.3f”%V3)
tisk (“V4= %.3f”%V4)
Příklad 3
Najděte napětí měřené přístroji.
Tento příklad ukazuje, že větev připojená paralelně se zdrojem neovlivňuje použití vzorce rozdělení napětí.
V1: = V * R3 / (R3 + R4);
V1 = [100]
V2: = V * R4 / (R3 + R4);
V2 = [100]
V1=V*R3/(R3+R4)
tisk (“V1= %.3f”%V1)
V2=V*R4/(R3+R4)
tisk (“V2= %.3f”%V2)
Následující příklad je trochu složitější:
Příklad 4
Najděte pokles napětí napříč R2 pokud je zdroj napětí 140 V a odpory jsou uvedeny ve schématu.
V4:=Vs*(Replus(R4,(R2+R3)))/(R1+Replus((R2+R3),R4));
V: = V4 * R2 / (R2 + R3)
{nebo}
Sys I, I2, I1, V
I * R4 = I2 * (R2 + R3)
I1 = I + I2
V = I2 * R2
Vs = R1 * I1 + I * R4
end;
V = [40]
Replus= lambda R1, R2: R1*R2/(R1+R2)
V4=Vs*Replus(R4,R2+R3)/(R1+Replus(R2+R3,R4))
V2=V4*R2/(R2+R3)
tisk (“V2= %.3f”%V2)
Vzorec dělení napětí se používá dvakrát, nejprve pro zjištění napětí napříč R4 a druhý pro zjištění napětí napříč R2.
Příklad 5
Najděte napětí mezi uzly A a B.
Použijte vzorec rozdělení napětí třikrát:
Zde je nejprve nalezeno napětí mezi uzlem uzlu a uzlem (2), kde jsou spojeny R2, R3 a R1. Toto je děláno používat napěťovou děličovou rovnici najít část Vs se objevit mezi těmito dvěma uzly. Pak se vzorec pro dělení napětí používá dvakrát k nalezení Va a Vb. Konečně, Vb je odečten od Va.
R12:=Replus((R1+R2),(R1+R2+R3));
V12: = Vs * R12 / (R2 + R12);
Vab:=V12*(R2/(R1+R2)-R1/(R1+R2+R3));
Vab = [500m]
Replus= lambda Ro, Rt: Ro*Rt/(Ro+Rt)
R12=Replus(R1+R2,R1+R2+R3)
V12=Vs*R12/(R2+R12)
Vab=V12*(R2/(R1+R2)-R1/(R1+R2+R3))
print(“Vab= %.3f”%Vab)